Dnešní den s úsměvem

Červenec 2008

Příprava na 24 h - poprvé přes 100 km, pochybnosti o startu, – a přihláška

17. července 2008 v 15:36 | Štefan
Self - Transcedence Race v Kladně se blíži. Jako před každým závodem, i teď mám pocit, že mám příliš málo času na přípravu. Taky mám trochu špatné svědomí, protože jsem v červnu naběhal jenom 368 km. Původní plán byl přiblížit se k 500. Ale týden po 12 h ve Stromovce jsem si dal "za odměnu" Jirkovský crossmaratón", a za další dva týdny Visegradský maratón. To mi ubralo hodně kilometrů, ale nelituji. Visegradský maratón svoji atmosférou předčil všechno, co jsem doteď absolvoval, včetně Berlínského maratonu. Po celé trati z Podolince do Rytra byla spousta diváků, ve Staré Lubovni speciální přivítání, na několika místech diváci vytvořili improvizované sprchy (slunce bylo skutečně velice žhavé), na všech križovatkách pořadatelé a policajti, perfektní značení. Byl to dost těžký závod se závěrečným 2 km stoupáním do cíle, tam jsem si skutečně sáhnul na dno (informace na http://www.podolinec.eu/)
Po těchto radovánkach jsem potřeboval začít opět o něco víc běhat. Naplánoval jsem si na červenec zvýšit objem nad 450 km a hlavně jeden dlouhý běh kolem 14 h.
Poslední červnový weekend jsem naběhal v sobotu 55 km a v nedeli 25, celkem spokojenost. Další týden jsem chtěl přes weekend naběhat jenom 60 km s tím, že následujíci sobotu (12.7) zkusím něco kolem 14 h. Naplánové to bylo hezky, ale musel jsem to nakonec změnit. Protože nebylo jisté, že budu dvanácteho běžet dlouhý běh rozhodl jsem se absolvovat dlouhý běh, i když ne 14 h, o týden dřív. Na 14 h jsem se neodvážil, nebyl jsem dostatečně odpočinutý, rozhodl jsem se až v pátek. To asi nebylo optimální, ale dlouhý běh se mi zdá v připravě nejdůležitější a za dva týdny by už bylo asi pozdě.
Vybral jsem si trasu Stromovka - Kralupy n/Vl. A pak dál na Mělník a po zhruba 6 h zpátky. V sobotu kolem 8:30 jsem vyběhl od výstaviště. Počasí bylo příjemné, nebylo moc horko a trochu pofukoval větrík. Až do Kralup trasu znám, téměř celá vede podél Vltavy, až na malý úsek v Husinci. Běžel jsem v pohodě, ještě nejezdilo moc cyklistů, nemusel jsem se jim vyhýbat v některých úzkých úsecích. Asi 2 km před Kralupami je turistické centrum u Chvatěrub. Tam jsem se stavil na jídlo, to jsem měl za sebou asi 24 km. Dále jsem pokračoval přes Kralupy - to mi připadalo hodně dlouhé- k Veltruskému zámku. Cestou k němu se mi povedlo trochu bloudit, běžel jsem kolem nějakého amfiteátru a odbočil jsem špatně, dostal jsem se na stezku, která se postupně strácela, až zmizela v lánu žihlav. Tak jsem se zas vrátil a pokračoval k zámku. Na prohlídku jsem si ale čas nedělal, měl jsem ještě toho dost před sebou. Dál jsem běžel přes nějaký camping, pak přes Vltavu na Miřejovice, dál přes pole na Staré Ouholice. Odtud jsem pokračoval podél Vltavy až dokud jsem nenaměřil čistý čas běhu 5h 45. To jsem měl odhadem podle značek a tempa za sebou asi 51 km. Po stejné trase jsem se pak vracel domů. Až do Dolánek to bylo celkem v pohodě, ale pak jsem se dostal na úzký chodník, kde se kameny střídaly s pařezy, každé došlápnutí jsem pořádně cítil. Po pravé straně jsem měl kolmý sráz do Vltavy, jenom jsem dával pozor, ať špatně nedošlápnu a neskončím ve vodě. Zdálo se mi, že běžím jako šnek, a nejspíš to byla pravda. Napadlo mne, že start na 24 h v Kladně není příliš dobrý nápad. Nakonec jsem se nějak dobelhal k Řeži a zas to bylo dobré až za Klecánky. Tam opět začala kamenistá cesta, ale naštěstí jenom asi 1 km. To už mi tak nevadilo, k ZOO v Tróji to bylo asi jenom 7 km, a pak nějaké 4 km k metru Vltavská. Běželo se mi opět dobře, žádnou zvláštní únavu jsem necítil, ale na Kladno jsem radši nemyslel.
Celkově jsem zaběhnul přibližně 102 km, čistý čas běhu asi 11h 30 min., s přestávkami to bylo asi 12,5 h. Celkem spokojenost, i když plánovaný běh kolem 14 h už do závodu nestihnu.
V následujícím týdnu jsem jenom vyklusával, spolu asi 31 km. V sobotu 12.7. jsem původně chtěl běžet asi 60 km podle pocitů. Ale v pátek jsem se rozhodnul, že pojedu s kamarádkou na závod na 14 km do Chýňavy - Podkozí. Nešel jsem tam závodit, chtěl jsem se jenom z kamarádkou proběhnout a pak zkusit běžet zpátky do Prahy. Závod jsem odběhnul asi v tempu 5:30 na km, akorát na závěrečném kilometru jsem si zkusil finiš. Celá trať závodu byla perfektně značená, byly na ní kopečky, hezká příroda, místy i bahno. Moc příjemný závod. Po závodu si ještě Jitka s Honzou šli proběhnout trať opačným směrem. Já jsem se k nim přidal s tím, že odbočím na Loděnici a pak na Karlštejn. Odbočil jsem po červené a běžel v pohodě až na křižovatku pod Modrým vrchem. Tam byla odbočka doprava. Protože jsem tam nenašel značku pokračoval jsem rovně. To bylo do kopce, odbočka spíš z kopce. Když jsem do deseti minut neviděl značku, tak jsem věděl, že běžím špatně. Nelámal jsem si s tím hlavu, bylo mi skoro jedno kam běžím, věřil jsem že do Loděnice, nebo přímo na Karlštejn nějak doběhnu. Je zvláštní, že vždy když zabloudím, běžím do kopce. Stalo se mi to před dvěma lety na běhu Šáreckým údolím a vloni při běhu na Děčínský sněžník. Tentokrát to bylo souvislé stoupání v délce asi 3,5 km do Úhonic. Odtud jsem pak běžel do Rudné a pak po silnici do Loděnice. Pokračoval jsem po modré značce přes Český kras kolem Bobovických vodopádu na Karlštejn. Táto část mého běhu byla nejnáročnější, ale taky nejhezčí. Část jsem raději běžel po silnici, i když jsem si to tím prodloužil. Kolem vodopádů jsem doslovně lezl, bylo to po kluzkých skalách, naštěstí tam bylo zábradlí. Na okraj Karlštejna, k restauraci Pod dračí skálou, to už bylo jenom čtyři kilometry, ale byly docela náročné. Tam jsem si dal pauzu na jídlo a chtěl pokračovat do Černošic. Asi po dvou km jsem doběhl k nádraží, kde jsem si odskočil na WC. Když jsem vycházel, uslyšel jsem hlášení o vlaku do Prahy. To mne zlomilo. Nasedl jsem do vlaku a jel domů.
Byl to moc hezký výlet, uběhl jsem asi 49 km, zhruba 2 jsem ješte šel.
V neděli ráno jsem ještě vyklusal 6 km, ale odpoledne přišla únava, dvě hodinky jsem pospal, a pak už jsem se nedokázal přinutit jít běhat. Ale stačilo.
V úterý jsem poslal přihlášku do Kladna. Pochybnosti se úplně nerozplynuly, ale zkusím to.