Dnešní den s úsměvem

Jirkovský crossmaratón

18. června 2009 v 13:07 | Štefan
Vloni jsem bral JCM jako "příjemné proběhnutí" po 12-ti hodinovce, letos jako důležitou a přitom velice příjemnou součást přípravy na TMMTR. Chtěl jsem si znovu vyzkoušet "dvojkombinaci" 12-ti hodinovky a crossmaratónu v posobě následujících weekendech. Tentokrát to ale nemělo být jenom příjemné proběhnutí, chtěl jsem se pokusit běžet pod 4:13, tj. 6 min./km. Tedy, to byl záměr v pondělí, kdy jsem se přihlašoval. Ve středu mne ale hodně začala bolet pravá noha, problém s natahovačem prstů, nemohl jsem s nima vůbec pohnout. Tak jsem si dal dva dni pauzy a v pátek to už bylo lepší. Ale v noci na sobotu jsem se vzbudil v půl třetí na bolest v bérci. Napřed jsem chtěl napsat sms kamarádce, se kterou jsem měl jet, že nepojedu. Pak jsem to ale zkusil rozhýbat a bolest ustoupila. Rozhodl jsem se, že pojedu, ale cítil jsem se jako blázen. Už jsem neměl jiný cíl, jako co nejpohodlněji doběhnout, případně, pokud to nepůjde, odstoupit nejpozději v Jezeři, dál by to už mohl být problém. Naštěstí obavy byly horší než skutečnost. Začal jsem jako obvykle hodně pomalu a běželo se mi celkem dobře. Neměl jsem žádné problémy ani do kopce. Z toho jsem měl trochu strach, protože noha předtím bolela hlavně při došlapování na špičku. Ale při běhu to bylo v pohodě, trochu mne bolela pro změnu levá noha. Takže ono je to tak, že při chůzi mne bolela pravá, při běhu levá a když jsem ležel obě. Asi od 10 km jsem běžel s Ludvikem, který taky běžel 12 h ve Stromovce. Doběhli jsme spolu kousek za dvacáty km. Pak mi v klesání utekl a v cíli byl asi o 10 min. dřív. Na občerstvovačce na 20. km jsme byli asi za 2:16, pak nasledoval mírny kopeček, odhaduji, že půlku jsme měli kolem 2:23. Pak už jsem běžel sám a bylo to velice příjemně.
Hezké počasí a krásné výhledy, už žádna bolest, pohoda. Akorát úseky přes louky a lesem, na které jsem se těšil mi byly trochu nepříjemné. Cestička byla kamenista a měl jsem hodně nejistý došlap, několikrát se mi zvrtla noha. Nakonec jsem začal došlapovat na celou nohu, nebo spíš na špičky, a cítil jsem se stabilněji. Ale bylo to z kopce, a tak mne to zpomalovalo. Někde od 30. km začal znovu můj oblíbený asfalt. Tam taky byl ještě jeden kopec, který jsem si z loňska nepamatoval. Pořadatel na předposledné občerstvovačce se mi přiznal, že ho tam od loňska navezli, aby nám zpestřili trasu. Povedlo se! Abych ho měl co nejdřív za sebou běžel jsem ze všech sil a příjemně jsem se rozhýbal. Pak už to bylo lehké, na rozdíl od loňska mi nevadily seběhy, posledné 4 km jsem měl za 22 min., druhou půlku asi za 2 h. Myslím, že to byla dobrá součást přípravy.
V neděli se noha ozvala pořádně. Nedokázal jsem ani vyklusat, po dvou krocích jsem to vzdal. Tak jsem alespoň hodinku chodil. Dnes už pátý den neběhám, noha je ještě pořád oteklá, ale od úterý už moc nebolí. Na tento týden jsem mél plánovaný oddech, v sobotu jdu na svatbu mladšímu synovi. Pokud to půjde, v pátek trochu vyklusám, ale jenom když noha bude absolutně v pořádku. Zatím to na to nevypadá, tak to odložím na neděli.
V pondělí jsem se na TMMTR přihlásil, tak se potřebuji dobře zotavit a pak ještě naběhat něco v kopcích. Hlavně jeden dlouhý, alespoň 10-ti hodinový běh, radši víc.
Těším se moc, ani nemám z toho velký strach, akorát mám obavy z bloudění. Tak když neběhám studuji mapy.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 dav dav | E-mail | 18. června 2009 v 14:04 | Reagovat

Tak přeji, ať se ti podaří dát se co nejdříve zase do kupy:-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama