Dnešní den s úsměvem

Monacký maratón

26. září 2009 v 9:26 | Štefan
Původně jsem si chtěl po Kladenském maratónu dát trochu oddych. Těsně po jsem pak přemýšlel o startu na Baroko maratonu v Plásech. Byl jsem tam loni a líbilo se mi to. Pak ale moje (nejlepší) běžecká kamarádka Jitka W. navrhla Monako v Slatiňanech. Hned jsem souhlasil, ještě jsem tam nebyl. Proč nezkusit něco nové?
V sobotu jsme vyjeli z Prahy po sedmé hodine. Naneštěstí po cestě bylo několik obcházek, tak jsme nakonec do Slatiňan k restauraci Monako přijeli asi v 9:30. I když byla registrace blesková, na rozklusání a rozcvičení moc času nezbylo. Trať maratónu se skládala ze čtyř přibližně 10-ti km úseků, téměř celých v lese, před kterými se ještě běžel asi 2 km okruh po silnici. Povrch nebyl příliš náročný, celý okruh jsem dokázal plynule běžet. Akorát tam byl jeden asi 300 m trochu bahnitější úsek.
Začal jsem v tempu 6 min/km, na občerstvovačce na 12 km jsem měl čas 1 h 10 min., teda o malinko rychleji než jsem začal. Na 22 km jsme měl čas 2:11, na 32 km 3:12. Tedy celkem rovnoměrně v tempu 6,1 min/km. Při vbíhání do čtvrtého okruhu jsem se cítil velmi dobře. Tak jsem se rozhodnul zrychlit, abych se dostal alespoň pod čas 4:10. Asi jsem zrychlil až moc. Nedokázal jsem to v lese odhadnout. Asi po dvou km jsem doběhl k běžci, který už jenom šel. Když jsem mu řekl, ať vydrží, přidal se ke mne. Dokonce za chvíli jsem měl pocit, že zrychluje. V kopci zase nevládal, ale při seběhu a na rovnějším úseku někdě kolem 36. km mně předběhl. Začaly mi docházet síly. S dost velkou námahou jsem sám sebe přesvědčoval, abych nepřešel do chůze. Kopec za občerstvovačkou asi na 38. km, který jsem v předchozích kolech plynule vyběhl, se mi zdál strašný. Chvíli jsem si dokonce myslel, že běžím jinudy. Asi v půlce jsem přešel do chůze. Za vrcholem jsem ještě chvíli šel a pak jsem znovu začal pomaly klusat. Trvalo dost dlouho, než jsem se trochu rozběhl. Nemohl jsem se dočkat značky 40 km. Až za ní jsem konečně měl pocit, že běžím. Čtvrtý okruh byl prostě delší, kopce v něm byly strmější, povrch těžší, než v prvních třech okruzích. Posledních pět km mi trvalo skoro 40 min - pěší turistika.
V cíli vládla velká pohoda. Při vyhlášení výsledků pak každý účastník maratónu dostal dárek.
Dali jsme si oběd a jeli domů.
Jsem rád, že jsem se Monaka zúčastnil. Byl to takový příjemný "rodinný" maratón, doběhlo nás 16. Za lidovou cenu 50 Kč tam bylo všechno, co já na maratónu potřebuji. Dokonale vyznačená trať a občerstvení každých 5 km. K tomu nám organizátoři přidali přátelskou atmosféru, ideální počasí a krásné výhledy. Hlavně z restaurace Monako. Po závodě už byl trochu opar, někdy je prý odtud vidět až Kralický sněžník. Závod byl náročný, mne se zdal o dost těžší než Baroko, nebo Jirkov. Organizátoři udávají převýšení 200 m na okruh. Doběhl jsem v čase 4:20:57. Týden po né zcela vydařeném Kladenském maratónu docela spokojenost.
Nejbližší cíl je pro mne maratón na "domací půdě" v pražské Stromvce. Tam už jsem pár tisíc km naběhal. Před Kladnem jsem si myslel, že ve Stromovce se mohu dostat někde k času 3:45. Ale po posledních dvou maratonech mám skromnější cíle. Spokojený budu, když to bude pod 4 h.
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 mapo mapo | 26. září 2009 v 11:16 | Reagovat

Taky se mně loni na Monaku líbilo :-))

2 Mirek Kostlivý Mirek Kostlivý | E-mail | 26. září 2009 v 13:48 | Reagovat

To je jasný, že týden po Kladnu nelze čekat žádné zázraky. O té Stromovce taky přemýšlím. Dneska jsem si dal 33km v tempu 5:08/km, ale dát to pod 3:30 nebude žádná sranda. Ale on se svět nezboří, hlavně že můžeme běhat ve zdraví!

3 tomas_Pce tomas_Pce | 27. září 2009 v 21:31 | Reagovat

Gratuluji Štefane myslel jsem, že se proběhnu s Lenkou kolem trati, ale až na místě jsem zjistil, že mám vše kromě běžeckých bot a docela jsem litoval a taky toho, že jsem nevěděl, že se dá běžet taky půlka, počasí a příroda bylo to skvělé!!!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama