Dnešní den s úsměvem

Kilometry pro Paraple - můj první etapový běh.

11. dubna 2010 v 17:35 | Štefan
O charitatívním běhu "Kilometry pro Paraple" jsem veděl už od začátku března, ale nepamatoval jsem si  datum začátku. Proto když jsem si v úterý 7.4. v 8 h ráno přečetl, že start je ve 12h 7.4. dost mne to zaskočilo.
Nicméně se mi povedlo upravit si své pracovné povinnosti tak, že jsem v poledne mohl vyběhnout taky.Měl jsem z toho dost strach. Tři dni před startem jsem měl dost těžké:
sobota: 30 km, v tom závod "2 míle s úsměvem" (14:26)
neděle: kopečky v Brdech s Jitkou Wohlrabovou, asi 21 km
pondělí: 50 km. 
Kdybych věděl, že v úterý poběžím tak bych v pondělí odpočíval.
Průběh etap podrobněji popisuje Miloš na stránkách Běžecké školy
Proto jen stručně:
1. den - v podstatě jenom výklus 31 km ze Staroměstského náměstí do Berouna. Snad jediné, co mne zaskočilo byl výběh sousoším Olbrama Zoubka z Újezdu přímo vzhůru na Petřín. Navrhl jsem to já, ale měl to být vtip. Jenomže Miloš neprojevil žádný smysl pro humor a hned se toho chytil.Nějak jsem to pšežil a ostatní už byla pohoda. Byl krásny den, dost teplo. S "doprovodním vozidlem" jela Dagmarka Zemanová.  Vždy zhruba po pěti km zastavila a počkala na nás, abychom se mohli napít.
2. den - 61 km z Berouna do Plzně. Měl jsem před tou trasou dost respekt, ale překvapivě jsem měl dost sil, nic mne moc nebolelo, byl krásný den, běželo se mi hezky. Snažil jsem se od Miloše něco naučit. Týkalo se to držení těla. Já jsem běhával hodně nakloněný dopředu. Asi před rokem jsem na tom začal pracovat, trochu se to asi zlepšilo. Ale když jsem se díval na naše stíny tak jsem vicěl, že oproti Milošovi se stále dost nakláním. Zásada Tibetštích běžců  - Lung-gom-pa  - je, že nos má být na úrovni pupku. Miloš mi říkal, že to souvisí s prouděním energie v těle.  Tak to tak budu zkoušet, když poběžím dlouhé běhy sám bude na to skvělá příležitost.
Do Plzně jsme doběhli oproti plánu malinko později, z drželi jsme se na polévce v Hospodě pod lípou v nějaké vesnici hned za Ejpovicemi. Ku podivu jsem nebyl nějak zvlášť unavený, ani mne vůbec nebolely nohy. To začalo až příští ráno.
3. den - 68 km z Plzně do Karlových Varů. Měl jsem skutečně velkou radost, že se k nám přidal  Zdeněk Dančo. Ono se k nám přidávalo více běžců, ale jenom na část etapy, Zdeněk na celou. Nemůžu je tady všechny vyjmenovat, ale ze všemi bez rozdílu to byl hezký zážitek. Posledních 12 lm bylo pro mne dost těžkých, nenapil jsem se a měl jsem velikou žízeň. Dagmarka neměla kde zastavit, byla tam úzka silnice, z jedné strany skála a z druhé potok. Zastavila až na začátku K. Varů. Kromě toho mne na seběhu hodně bolely stehna i lýtka, nárazy při došlapech jim nedělali dobře.  Po doběhu už jsem byl dost unavený, i nohy už daly o sobě vědět.
4. den - 40 km z K. Varů do Klašterce nad Ohří. Miloš uběhl o 5 víc, já jsem předposlední úsek absolvoval autem s Dagmarkou.
Tebto den byl pro mne těžký. Už od začátku mne dost bolely nohy - předpokládám, že to bylo zplsobeno během v předchozích dnech :D.  Místní běžci - manželé Monika a Petr nás převedli přes kopce. Bylo to určitě mnohem hežčí než nudná silnice, ale taky o něco delší a pro mne o hodně těžší.  Do  kopce to ještě šlo, ale seběh kamanistým chodníkem do Vojkovic mne hodně bolel. Od Vojkovic jsem už Milošovi nestačil, i když hodně zpomalil, Proto jsme se dohodli, že on poběží svým tempem, já svým, a Dagmarka na mne vždy počká.  Jeden úsek to ještě fungovalo, ale pak už to bylo špatné.  Běžel sjem po červené turistické značke a asi v polovině  bylo prudké stoupání terénem k nějakému parkovišti. Věděl jsem, že Dagmarka je za řekou a nemá se na to parkoviště jak dostat, ale stejně, kdiyž tam byla silnička, tak jsem začal doufat, že by tam mohla být. To byl samozřejmě nesmysl, ale únava (nebo spíš bolest nohou)  už mohutně pracovala. když jsem pak auto neviděl zcela mne došla morálka a asi km do kopce jsem šel. Pak jsem se nějak vzchopil a asi 1,5 km k nádraží v Boči jsem doklusal.  Vběhl jsem na most, ten se ale houpal a mne se zamotala hlava tak, že jsem se musel chytit zábradlí a znovu přejít do chůze. Za mostem pak asi 300 m už byla Dagmarka. Rozhodl jsem se skončit. Po převozu na další "občesrstvovačku", když jsem se dozvěděl, že už bude poslední úsek do Klášterce, dlouhý jen 4 km, jsem se rozhodl ještě to zkusit. To jsem udělal dobře, v pohodě jsem to doklusal, jenom asi 7 min. za Milošem. Nohy mne už bolely o hodně víc, než předešlý den, nicméně schody jsem ještě zdolával dost dobře.
V noci jsem se ale bolestí budil, něco zduřeného jsem měl pod levým kolenem, bolela od toho celá noha. Tak jsem se rozhodl, že další etapu už nepoběžím.
Ráno při oblékání mne napadlo, že to ještě zkusím. Když jsem ale měl problém s natažením ponožky na levou nohu, protože jsem ji nemohl ohnout, definitivně jsem to vzdal.
Celé to byl moc hezký zážitek, něco takového jsem absolvoval poprvé.  V příjemné společnosti Dagmarky a Miloše jsem se cítil moc dobře. Běžet s Milošem je vždy zážitek, ale takhle dlouho je to zážitek mimořádný. Stejně skvělé bylo poznat další běžce, jejich přítomnost byla velkým oživením. Je pro mne ostudou, že si nevtpomenu na jména manželů, kteří nám poskytli nocleh v Plzni, vzpomínám si jenom na jména jejich milých holčiček Kačenky a Vendulky.
Končím. Mohl bych psát ještě dlouho, ale práce, která se počas mého běhu sama neudělala, volá.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 mapo mapo | E-mail | 11. dubna 2010 v 18:54 | Reagovat

Gratuluju-skvělý výkon, moc jsem na Tebe myslela...snad ty zdravotní problémy pominou.

2 štefan štefan | 11. dubna 2010 v 19:17 | Reagovat

[1]: Díky Martinko. Snad to bude jenom namožené. Dnes jsem chtěl 27 km, ale zvládnul jsem jenom 10. Možná budu muset dát pauzičku.

3 dav dav | E-mail | 12. dubna 2010 v 9:34 | Reagovat

Když člověk dává běhy tak nějak do dvaceti kiláků, tak jsou pro něj tyhle objemy, jakkoli obdivuhodné, pouze abstraktní čísla. Ale úměrně tomu, jak si ty štreky natahuje, máčím dál tím větší úctu k těmhle výkonům.
Ať jsou ty zdravotní trable pouze přechodné a doufám, že se ukážeš na Brdech :-)

4 štefan štefan | 12. dubna 2010 v 15:40 | Reagovat

[3]:Na Brdech se asi ukážu, ale budu jenom fandit a trochu pobíhat. Pokud mi to vyjde, chtěl bych ještě popoběhnout z Milošem, v pátek z Pardubic, nebo i ve čtvrtek z HK.

5 pepa pepa | E-mail | 12. dubna 2010 v 22:33 | Reagovat

Pokud budeš mít v pátek do Pardubic dopravu a budete mít volné místo, tak bych se přidal. Mimochodem snažil jsem se ti i psát na mail, ale asi jsem našel nějaký špatný :) Jinak... skvělý výkon!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama