Dnešní den s úsměvem

Pro mne trochu smutná Stromovka – aneb z běžce „povzbuzovačem“.

28. října 2011 v 15:32 | Štefan
Pravý Pražský maratón je jen jeden.Ve Stromovce. Na mé domácí trati. Tam už jsem naběhal za necelých 7 let hodně přes 10 tis. Km. Ale maratónu jsem se tam zúčastnil jenom 3x. Letos jsem se hodně těšil na další účast. Tělo ale bylo proti. Od svého pádu na hlavu - 1.května letošního roku - se pořád zabývám nějakým svým zdravotním problémem. Nevím, jestli se mi pádem v hlavě vyjasnilo, jak na tom ve skutečnosti jsem, nebo ten pád způsobil, že se se mne stal hypochondr. Připadám si jako hlavní hrdina románu "Tři muži ve člunu" (Jerome Klapka Jerome - vřele doporučuji přečíst). Ten hned v úvodu zašel kvůli lehkému nastydnutí do Londýnske Královské knihovny, aby si o své nemoci něco přečetl. Začal číst lékařskou encyklopedii od "A",. Hned u první stránky zjistil, že má všechny závažné příznaky této nemoci. Tak to bylo postupně u všech ostatních nemoci s výjimkou náchylnosti k samovolným potratům. Přišlo mu to i trochu líto. Pak si ale řekl, že když už má všechny ostatní nemoci, tak tu jednu mít nemusí.
Jsem na tom podobně. Netrénuji, jenom chodím na závody. A mezi závody po vyšetřeních.
Po blamáži na Ostravském maratónu (5h:06) jsem doufal v rehabilitaci. Snažil jsem se připravit co nejlépe, dokonce jsem po dlouhé době zařadil i úseky. Byly tak rychlé, že už snad náhodní pozorovatelé poznali, že se pokouším o běh.
Poslední týden před závodem přišli komplikace. Nevolnost a slabé závratě. Až tak, že jsem ve čtvrtek musel odejít dřív z práce. Bylo mi jasné, že startovat nebudu, ale půjdu fandit. Změním svou roli z běžce-hobíka na "povzbuzovače". Nic tragické, takovou životní roli (tedy ne jenom v běhu) si už delší čas přeju.
Ráno v den startu jsem se cítil docela dobře. Tak jsem se rozhodnul, že budu poklusávat proti směru závodu, a povzbuzovat. Na místo startu jsem doběhl asi 10 min. před ...
Potkal jsem samozřejmě spoustu známych. Většinou ve startovním poli, ale i fandících. Potěšilo mne vidět na startu (Super)Dana, nevěděl jsem, jestli bude startovat.
Když mi běžci zmizeli s dohledu rozběhl jsem se pomalu opačným směrem. Za chvíli jsem už potkal Dana s Mirečkem, a překvapivě velkou skupinou dalších běžců. Hodně si jich trouflo na začátku držet krok s favority. Kousek za touto skupinkou pak už přibíhali další a další. Startovalo jich téměř 350. Všichni dobře naladění, usměvaví. Také bylo proč. Začátek závodu, hodně sil. Počasí velmi dobré, sice trochu zima, ale bezvětrí. Když jsem ráno vybíhal bylo 5 st. Hned jsem si vzpoměl na Mirka Kostlivého. Nemá rád teplo při závodech, tal teď mu snad počasí "sedne".
Klusal jsem proti běžcům, tleskal a snažil se povzbuzovat. Hodně lidí zdravilo, spousta i jménem. U mnohých jsem ani nevěděl, jak se jmenují (ostuda). Přemýšlel jsem jak dlouho jim ta pohoda vydrží a byl zvědavý, jak se narůstající kilometry budou podepisovat na jejich náladě. Dalo se čekat, že s přibývajícím časem se budou pořád víc a víc věnovat sami sobě. Zatím ale byly natěšeni. Asi po hodině a půl mi už bylo hodně zima na ruce. Zapoměl jsem si rukavice. To bylo dobře na tleskání, ale potřeboval jsem se zahřát. Odskočil jsem si tedy na kafé. Když jsem se vrátil skupinky už byly většinou roztrhané, lépe jsem rozeznával své známe. Bylo jich skuttečně hodně. Nechci je všechny jmenovat, protože bych určitě na některé zapoměl. Za všechny vzpomenu alespoň Martinku (Mapo). Jako vždy skvěle bojovala a až do konce mi připadala svěže. Dodatečně jsem si přečetl, že i byla ze svým výkonem spokojená. Spokojených nakonec bylo hodně. Zřejmě i Dan, který si vylepšil OR přibližně o 40 s - zaběhl pod 2:27.
Velká pohoda vydržela většině běžců až do cíle. Překvapivě jen minimální počet jse potýkal s nějakou velkou, viditelnou krizí. "Chodců" bylo minimum.
Vydržel jsem poklusávat asi do 14 h. Naklusal jsem přes 26 km, další kilometry jsem nachodil. Když jsem pak asi po 4 a půl hodině odbíhal ze Stromovky bylo už na trati skutečně jenom pár běžců. Hezký závod to byl. I má nová role se mi docela líbila. Ale zatím bych přeci jenom byl raději mezi startujícími.

Po celou dobu, co jsem byl ve stromovce mne žádná nevolnost nepostihla. Dokonce ani večer, co je v těchto dnech skutečně výjimka. Asi opravdu je každá moje nemoc způsobená nedostatkem běhu.

Tak to zítra (29.10.) zkusím na http://web.me.com/michaeldobias/SUTR54/Home.html .
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Pavel Pavel | E-mail | 7. listopadu 2011 v 21:48 | Reagovat

Dobrý den, Vaše fandění bylo skvělé. Běžel jsem ve Stromoce poprvé, maraton podruhé. Každé fandění je pro začínající maratonce velkou vzpruhou, takže Vám patří mé díky. Říkal jsem si, pro neběžíte s námi, když máte takovou výdrž, tak už vím ... :-( Přeji hodně zdraví a za rok ve Stromovce ve startovním poli nashledanou, P.

2 Martina Martina | E-mail | 12. listopadu 2011 v 20:41 | Reagovat

Milý Štefane, ať se hlavně zlepší zdravotní stav. Martina :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama