Dnešní den s úsměvem

Srpen 2013

O běhu na 48 h ještě jednou. Sentimentálně

1. srpna 2013 v 20:31 | Štefan

Běžec a Obrázek.


Běžec je zmatený. Těší se a taky má strach. Jsou před ním dva horké dny a dvě, snad trochu hojivé noci.
Staví se na start a ví, že to bude těžké. Ale přinesl si v duši Obrázek. Obrázek, na kterém má Úsměv. Úsměv květinky. Slyší, jak mu říká:
"Neboj se! Budu s Tebou. Se mnou to zvládneš."
Běžec tomu věří. A ví, že kolem trati bude mít spoustu přátel, kteří mu rádi pomůžou. Ale taky ví, že u trati budou číhat Žízeň, Hlad, Bolest a Únava. A taky Vedro. Ale toho si všímat nebude.
Žízně se nebojí. Ví, že ji zažene dřív, než by mu mohla ublížit. A s Hladem pomůžou přátelé. Zůstávají ty dvě potvory. Neví, která je horší. Obrázku pomáhej!
Start! Běžec vybíhá. Vidí Obrázek těsně před sebou.
Je mu hezky. Nic než Úsměv nevnímá. Několik hodin. Až najednou slyší protivný šepot: "Jsem tady!". Bolest! Běžec si jí nevšímá. Běží a usmívá se na Obrázek. "Jsem tady, jsem tady, jsem tady!" nevzdává se Bolest. "A dostanu Tě". "Nedostaneš, mám Úsměv" bráni se Běžec. Bolest se nevzdává. Pořád se připomíná. Běžec běží i s Bolestí a usmívá se. Bolesti dochází trpělivost. Usazuje se v Běžcových kolenech a zvyšuje hlas. Po sedmi hodínách už hlasitě ječí. Běžec se dál úsmívá na Obrázek. Ale ví, že Bolest ho pomalu začíná ovládat.
Ví, že se musí zastavit a nechat Bolest vykřičet, aby mohl pokračovat. Bolest křičí, ječí, ale jekot slábne, přechází v šepot … A v tichu se zas vynoří Obrázek …
I přes šepot Bolesti znovu běží, a je mu hezky. Ale ne nadlouho. Jekot Bolesti opět zahání Obrázek. Běžec smlouvá s Bolestí… Marně. Další přerušení běhu..
Ale kvůli Bolesti už poslední. Běžec se s ní smířil.
Běží už druhý den. A nečekaně, náhle Bolest zcela mizí. Obrázek se usmívá, Běžec se na něj dívá a pomalu běží. Chvílemi Běžec promlouvá s přáteli, Obrázek se diskrétně vzdálí, aby se za chvíli znovu objevil.
Běh trvá už 30 hodin, když přichází Únava. Polehku, opatrně. Hladí a objímá Běžce. Něžně. Omamuje mu smysly. Běžec už nemá sílu bránit se. Zoufale hledí na Obrázek, který se pomalu rozplývá. Ví, že neodolá. Ale ještě je brzy podlehnout. Smlouvá. Únava nepospíchá. Jemně mu tlačí na víčka a čeká. Běžec to musí vzdát. Ulehá pod strom a usíná.
Po pár hodinách znovu vstává a běží. Obrázek je s ním. Za chvíli se objevuje i Bolest. Běžec se nebrání. "Vím, že jsi tady" , říká jí. "poběžíme spolu". Za pár hodin se k ním přidáva taky Únava. Běží všichni spolu. Jde to.
A najednou Běžec vidí, že se blíži Konec. Už jenom malý zbyteček Trati, jedna dvěstěčtyřicetina. Už nechce na nic čekat. Vyráží ze všech sil. Obrázek se poleká a mizí. Bolest ani Únava Bežci nestačí. Uniká jim a dobíhá do cíle. Okamžitě se se na něj vrhnou všichni čtyři společníci: Žízeň, Hlad, Bolest i Únava. Předhánějí se v tom, kdo ho více ovládne.
Obrázek slábne. Běžec o něm ví, i když na něj už téměř nedohlédne. Ale vědí o sobě. Běžec to zvládne sám, vždyť Obrázek i Úsměv jsou stále nablízku.

Díky kvítečku.