Dnešní den s úsměvem

Duben 2016

Příprava na 6 D - 5

26. dubna 2016 v 18:28 | Štefan
Fyzická část přípravy je u konce.
Od začátku roku jsem naběhal 2080 km. I když... Někdo by mohl považovat to "naběhal" za trochu přehnané. Byl to na 90 % pomalý poklus v tempu 6:40 - 7 min/km. Pro mne je to OK, tak chci začínat v Balotonfuredu. Většinu objemu jsem odběhal ve Stromovce, teď na jaře už v krásně rozkvetlé.

Asi čtvrtinu v Ďáblickém lese, nebo podél Vltavy do Klecánek. Do terénu si moc netroufám, a teď jsem potřeboval hlavně po rovině a na asfaltu. Chybí mi skutečně dlouhý běh - nejdelší jsem měl něco přes 47 km. Chtělo to nějakou 24 h, ale nic vhodné jsem nenašel. Oproti loňsku mám o něco víc km. Taky jsem víc cvičil, hlavně posiloval jádro. A taky jsem víc protahoval.
Týden před odjezdem už přestávám běhat. Akorát dám ještě pár krátkých výklusů kvůli protahování.
Na řadě je psychická příprava. I když s motivací, myslím, nemám problém, tak si přečítám některé kapitoly z běžeckých knížek. Včera jsem si přečetl z knihy Dana Orálka Můj dlouhý běh kapitolu: "Bolí to? No a co..."
Taky přemýšlím o ultra závodech, kde jsem se něco naučil, a o chybách, které jsem udělal. V souvislosti s nadcházejícím závodem hlavně o tom loňském. Nevěděl jsem, do čeho jdu. Slyšel jsem, že 3. den býva krizový, pak už to nějak jde. Tak jsem se rozhodl, že se první 3 dni budu dost šetřit. To ještě nebyla chyba. Horší bylo, že jsem se rozhodl, že pokud možno nebudu chodit, ale raději odpočívat. Tak jsem to dělal na své první 48 - hodinovce v r. 2009 v Brně. Tam byl 255 m dlouhý ovál. Pomalu jsem klusal, a když jsem spomalil na 2:10 na kolo, nebo když jsem chtěl přejít do chůze, tak jsem si šel odpočinout. Nechtěl jsem tam vůbec chodit, protože chodím hrozně pomalu. Myslím, že tam se mi to svědčilo, po odpočinku jsem zase běžel rychleji a to co bych nachodil jsem dohnal a mohl ještě nějakou dobu běžet. Byl to můj dosud nejlepší výkon na 48 h. Běžel jsem jich ještě 7, ale už se mi to nepovedlo překonat. Loni v Maďarsku jsem to tak zkoušel prvné tři dni, ale nefungovalo to. Druhý den jsem se po odpočinku cítil obvykle hůř, než před ním. Nakonec jsem po třech dnech měl jenom 270 km, a už jsem věděl, že 600 (to byl můj tajný cíl) to nebude. Další dny jsem už i chodil, a tak to chci dělat i letos.
Taky trochu vzpomínám na některé ultra běhy, z kterých si můžu vzít nějaké ponaučení. Snad nejdůležitější bylo z toho vůbec prvního - 6 h ve Stromovce v. r. 2007. To bylo 2 týdny po PIM. Byla hloupost, že jsem tam šel, tehdy jsem za 2 týdny po maratonu nestihnul zregenerovat. Zažil jsem tam komickou situaci. Na závodech Sri Chinmoy marathon teamu dostane závodník, který se blíži k nějaké významné metě - maratonu, 100 km, 200, …, vlaječku a s tou tu zbývající vzdálenost doběhne. V tom roce tam měli ještě živou hudbu. Houslista, když uviděl běžce s vlaječku, přišel ke trati a hral mu sólo. Já jsem dostal vlaječku asi po 4:40, přiběhl k místu, kde byl houslista, a dostal jsem silné křeče. Tak jsem se tam potácel, a houslista mi hral sólo. Myslel jsem, že budu muset skončit. Ale potom, co jsem si na chvíli sednul a promaasíroval nohy, křeče začaly ustupovat a po dalším kole přestaly. Tak jsem to doklusal. Sice jsem nakonec neměl ani 50 km, chybělo mi pár metrů, ale zkušenost to byla pro mne hodně cenná. Pochopil jsem, že na ultra takové stavy budou, a že se dají překonat. Odvtedy se vyskytly snad v každém závodě. A několikrát. Ale nybyly to už křeče, většinou problémy s břichem. Tak už s tím počítám.
Budu muset vyřeěit své stravování počas závodu. Jídla tam sice bude dost, nabídka občerstvení hodně široká, ale většinu z toho nemůžu jíst kvůli své přemnožené kvasince. Chci si vzít sebou jídlo, které by vydrželo alespoň 3 dni (celozrnné bagety, nějaké vlastné slané ovesné tyčinky, tmavou rýži...), a doplním to s z nabídky tím, co bude v souladu s mou dietou. Pak už budu pravděpodobně jíst všechno, s výjimkou sladkostí a sladkého ovoce (banány, hrozny).
Už se na závod těším. Nevím, co mám od sebe očekávat. Zdravotně jsem na tom líp, jak loni. 4 měsíce diety mi hodně pomohli, už se nebudím každé ráno s velikými bolesti v břiše. I natrénovaného mám víc, ale necítím se v nějaké lepší kondici. Nebudu alibista: Když uběhnu 600 nebo víc, budu to považovat za úspěch. Když to bude míň jak 500, tak spokojený nebudu. Stát se může cokoli. Nechci to přivolávat, ale taky můžu skončit po prvním dni. Nejlepší taktikou by bylo to, co napsal Petr Dostálek po 48 h 2009 v Brně (tam uběhl myslím 318 km): "Moji největší snahou bylo o nic se nesnažit".

Příprava na 6 d - 4

3. dubna 2016 v 18:41 | Štefan
Za březen jsem naběhal - nebo spíš naklusal - 604 km.
Není v tom ani jeden dlouhý běh, nejvíc 32 km, 8x jsem měl víc než 30 km. Vyzkoušel jsem si 6 dní po sobě tesně nad 30 km. Zvládl jsem to vcelku v pohodě. V půlce měsíce jsem měl 311 km.
Posledních 5 dní to bylo spíš trápení. Chtěl jsem mít přes 600 km. Pobolívala mě pravá pata, běhy byly v rozmezí 15 - 20 km. Ten pomalý běh s opatrným došlapovaním už mne otravoval, poslední den to bylo už jenom11,5 km. I to jsem se musel hodně přemáhat. Nevím, jestli to mělo smysl takhle to hrotit, ale já vůbec nevím, jak se mám připravovat. Tuším to. Asi by bylo vhodné zúčastnit se nějaké 100-vky, i kdybych tam běžel jenom malou část. Ale jsou to všechno akce v terénu a mým kotníkům už terén nevyhovuje do té míry, že by mi hrozilo nějaké zranění
V pátek 1.4. byl podle planu relaxační den s výklusem 4 km. Ale zase jsem se musel přemáhat, abych to odklusal. V sobotu 2.4. jsem chtěl do Stromovky na závod "2 míle s úsměvem", ale zabalil jsem to hned, jak jsem vyšel před barák. Pravá pata bolela hodne, a snad všechny svaly a šlachy na nohách trochu. Věděl jsem, že bych to rozběhal, ale usoudil jsem, že to nemá smysl. Namísto toho jsem šel na bazén do páry a vířivky, a pak jsem masíroval a protahoval nohy.
V neděli pak regenerační běh - necelých 21 km. Teď se cítím vcelku v pohodě. Ale v sobotu se mnou zmítali pochybnosti, jestli byl přihlášení na 6-ti denní dobrý nápad. To je stejné jako loni. A stejně si teď říkám, že přinejhorším tam alespoň uvidím super běžce v akci. Zase bude startovat Joe Fejes, který loni uběhl 975,6 km. Několik přihlášených má nejlepší osobní výkon přes 700 km. Hodně jsem zvědavý na Ivana Máčaje, loni druhého na MS 24 h výkonem 258 km. A taky potkám kamarády z loňska.
V dubnu už uberu na objemu, ale chci zařadit alespoň jeden dlouhý běh. Poslední týden budu jen vyklusávat.