Dnešní den s úsměvem

6D Balatonfured 2016 - 1

15. května 2016 v 16:03 | Štefan
Ladění formy na gauči v pondělí 2.5. konečně skončilo. Bylo třeba balit.
Po loňské zkušenosti jsem věděl, co je nutné si vzít. Velmi důležitá měla být obouvací lžice, loni jsem se posledních 24 h bál vyzout, protože bych pak oteklou pravou nohu asi neobul. Vzal jsem si dostatek věcí na převlečení, abych počas závodu nemusel prát. K vůli své "antikvasinkové dietě" jsem si vezl celkem dost vlastního jídla: krabici hnedé rýže, celozrnou bagetu, jáhlové knedlíky, žitný chléb a placky (k tomu jsem ještě v Balatonfuredu přikoupil bíle jogurty).
Můj loňský spolubydlící (a "spoluběžící") Petr Prokop Tůma mi nabídl odvoz. Rád jsem to využil. Počkal na mě na nádraží v Č. Třebové a asi v 11:30 jsme vyrazili směr Maďarsko. Cesta uběhla celkem rychle, kolem 16 h jsme byli v Balatofuredskem campu. První auto, které jsem u registrace uvidel byl citroen Jardu Prucknera. A po chvíli se objevil i Jarda. Od pořadatelů se nám dostalo skutečně vřelého přijetí, vyřídili jsme si registraci, dostali jsme stejnou chatku jako loni. Téměř ve stejném složení, akorát místo Rosťu tam měl být nějaký Slovinec. Ten ale nepřišel. Rosťovi na poslední chvíli nějaký osobní problém zabránil v účasti.
Na společné večeři jsme se zvítali se starými známymi s loňska, a také s Ivanem Máčajem. Ráno pak ještě byla společná snídaně. V 9 h technický mítink, na kterém jsme dostali startovní čísla a chip-y.
Start ve 12 h. Začal jsem velmi pomaly. Od začátku mě trochu bolelo břicho. Trvalo to celých 6 hodín. Stejně jako na všech ultra loni, akorát o poznání míň. Nevím, kde jsem udělal chybu v mé "antikvasinkové" dietě. Držel jsem ji od začátku prosince, měsíc před závodem už bylo vše OK, pak se to asi 10 dní před závodem náhle zhoršilo. Nicméně, v běhu mě to příliš neomezovalo. Horší byl silný vítr, na dvou místech na trati nás jeho nárazy téměř zastavovaly. Všechny, i Petra. Alespoň mi to říkal. Vítr trochu oslábl až po osmé ráno. Do dvanáste jsem v celku v pohodě klusal. Uviděl jsem Antiho ve stejném tričku, tak jsme se dali vyfotit.

V tričkách ze 48 h Kladno 2014.
Za prvních 24 h jsem spal asi 3,5 h, jedl jsem převážně vlastní donesené jídlo a naběhal 112 km. Byl jsem spokojený.
Odpoledne začalo dost pálit slunce, vydrželo to asi do 17 h. Po večeři jsem si dopřál asi 2 h pauzu, pokračoval jsem od osmé asi do půlnoci, pak spánek asi do půl třetí. A znovu poklus do snídaně v šest, asi ½ h pauza a tak dále až do 12 h. Po 48 h jsem měl 203 km, o 23 víc než loni, ale za druhou 24 hodinovku jenom 91. To už se začínal sen o 600 km pomalu rozplývat. Nicméně, ještě jsem to nevzdával. Cítil jsem se celkem dobře, v té době mi akorát trochu vadilo pálící slunce, které ubíralo síly. Třetí 24 hodinovka se ukázala jako krizová. Často jsem odpočíval, o půlnoci jsem měl jenom 235 km a musel jít spát. Vstal jsem v půl třetí, nemohl jsem spát a cítil jsem se dost unavený a ospalý. Abych mohl zabojovat o 600 potřeboval bych v poledne mít alespoň 300 km. To už jsem nebyl schopný dát bez toho, abych se úplně odrovnal. Tak jsem to vzdal. Chvíli mi to bylo dost líto, pak ale přišla velká úleva. V poledne jsem měl 286 km, za posledních 24 h jenom 83. Někdy před polednem přijel kamarád Tomáš z Prahy. Hodně mi to pomohlo, povzbuzení i nákup jídla.

Oběd s kamarádem Tomášem. Dá se poznat, že jsem měl v tu chvíli toho dost. A byli jsme jenom v polovině.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama